Paradoxem je, že učíme něco, co nechceme, aby bylo potřeba využít

Bývaly časy, kdy jsem se nebála jít jako přespolňák cestou domů nad ránem z diskotéky lesem či podél pole zkratkou. Genetické dispozice mi nadělily sílu, odvahu i rychlé „kecky“. Když mě dva pobudové kdysi přepadli a chtěli po mně moji první výplatu, kterou jsem si večer hrdě z redakce nesla v peněžence, měla jsem štěstí, utekla jsem jim. Dnes už mám strach a také vím, že ne všechno je o svalech a rychlosti, pokud se člověk potřebuje ubránit nástrahám, které na něj číhají ne na každém, ale třeba na pětistém kroku. PhDr. Radim Pavelka, Ph.D., je vedoucím oddělení úpolových sportů na Univerzitě Karlově – Fakultě tělovýchovy a sportu, garantem výuky bojových sportů tamtéž a hlavní instruktor a jednatel organizace pro výuku sebeobrany ve spolku Sebeobrana Praha, z.s. Je také diplomovaným trenérem karate I. třídy, v kterém je držitelem 4. dan. Dále potom spoluautorem několika publikací, např. titulu Sebeobrana – Nebuďte snadnou obětí!, a má 20letou praxi v oblasti bojových sportů. Nejen proto mu patřily následující otázky... ROZHOVOR SI PŘEČTĚTE ZDE