Sebeobrana pro děti
Sebeobrana pro děti je nedílnou složkou výchovy jedince. Do sebeobranné situace se dostávají děti bezu ohledu na věk. Obecně platí, že malé dítě proti fyzickému útoku dospělého jedince nemá šanci. Až s ohledem na pokročilý fyziologický vývoj dítěte můžeme mluvit o zvyšující se šanci v sebeobranné situaci obstát.
Začleněním sebeobrany do výchovy vybavujeme dítě poznatky, které mu pomohou předcházet, případně řešit situace ohrožující jeho život či zdraví. Poskytujeme mu informace z oblasti práva a seznamujeme se zákonnými prostředky sebeobrany. Dítě si začíná uvědomovat důležitost prevence a posiluje postoj k osobní bezpečnosti.
Cvičení sebeobrany pro děti nemůže být pouhý boj. Jde především o harmonický rozvoj jedince s využitím překonávání fyzického odporu soupeře – úpolení. Jeden z nejdůležitějších komunikačních prostředků v evoluci člověka byl dotek. Dnešní společnost bohužel znehodnocuje komunikační funkci doteku a právě cvičení s fyzickým odporem soupeře tyto komunikační vlastnosti rozvíjí. Dítě se naučí rozeznávat dobrý a špatný dotek, naučí se uvědomit si vztah mezi příčinou a důsledkem svého jednání a začne si uvědomovat vlastní zodpovědnost. Naučené dovednosti se totiž nesmějí zneužít.
Nácvikem průpravných cvičení dítě získává určité pohybové dovednosti, které mu mohou být v sebeobranné situaci prospěšné (rovnováha, efektivní úder, krytí těla, správná vzdálenost atd.). Pokud je do výcviku zařazena i pádová průprava, snižujeme tím riziko zranění při pádu nejen v sebeobranné situaci, ale i v běžném životě. Zařazováním sebeobranných modelových situací do tréninku dětí dochází postupně k zvýšení sebevědomí a děti začnou věřit svým schopnostem se ubránit. To je důležitá vlastnost, protože by děti neměly dávat nikomu najevo, že mohou být snadnou obětí fyzické ani psychické šikany.
Proč cvičit s dětmi sebeobranu?
Dochází k fyzickému i psychickému rozvoji.
Zvyšuje se psychická odolnost a potlačuje se strach z kontaktu.
Posiluje se postoj k osobní bezpečnosti.
Děti si uvědomují vlastní zodpovědnost za své chování.
Zvyšuje se hlavně sebevědomí a víra ve vlastní schopnosti se ubránit.
Sebeobrana ovšem přináší i riziko naučené dovednosti zneužít, došlo-li k nepochopení smyslu sebeobrany. Proto během tréninku musí být vždy důraz na prevenci a odpovědnost z fyzického kontaktu.