SEBEOBRANA PRO ZDRAVOTNICKÉ ZÁCHRANÁŘE
Sebeobrana pro zdravotnické záchranáře patří mezi sebeobranu osobní se zaměřením na specifické skupiny. Její specifičnost spočívá ve faktu, že zdravotník může být napaden agresivním pacientem, kterému se snaží právě pomoci. Narozdíl od policistů, ozbrojených složek apod. (profesní sebeobrana) není pracovník ZZS povinen snášet riziko spojené s fyzickým napadením. Na pracovníka ZZS neplatí statut úřední osoby, tudíž má stejné pravomoce jako běžný občan.
Většinou jsou zdravotníci napadáni agresory pod vlivem alkoholu a omamných drog, nebo pacientem, který je ve stavu šoku obávající se o své zdraví. Dochází také k útoku rodinného příslušníka pacienta či jiné třetí osoby. Dále se pracovníci setkávají s útoky při demonstracích a při výjezdech k sociálně nepřizpůsobivým občanům. Emocionální odezva vzniká i ze strany pracovníků ZZS, proto existují i případy, kdy si za napadení mohou zdravotníci sami.
Statistiky udávají, že k napadení dochází nejvíce v místech s koncentrací odlišných sociálních skupin, dále potom v barech a restauracích a na nádražích či nočních zastávkách MHD. Zdravotníci bývají napadeni převážně na věřejném prostranství, v pacientově bytě, ale i ve stísněných prostorách sanitního vozu.
Přestože existují statistiky napadení pracovníků ZZS, stále neexistuje koncept, který by zdravotníky povinně připravoval na řešení fyzického konfliktu. Existují kurzy asertivní komunikace, kurzy vedení komunikace s agresivním pacientem apod. zaměřující se na prekonfliktní fázi napadení. Ovšem pokud k napadení opravdu dojde, zvládnou pracovníci tuto vysoce stresovou situaci? Budou vědět jak se zachovat? Jak využít předměty kolem sebe, aby vyvázli ze situace bez újmy? Otázek ohledně sebeobrany pracovníka ZZS existuje mnoho. Měli by nosit slzotvorné prostředky, které někdy nemusí na zdrogované agresory fungovat? Lze popsat i vnitřní etický rozpor záchranáře, který by měl pomáhat a zachraňovat životy, a teď by měl někomu naopak "vystříkat" obličej pepřákem?
Jednou z variant je navštěvovat kurzy sebeobrany pro osoby pomáhající svou profesí. Je však nutné vybírat opravdu sebeobranu, která bude pro zdravotnické záchranáře účinná. Některé kurzy sebeobrany učí obranu proti střelné zbrani apod. V jiných kurzech vidíme cvičence v kimonech. Obě dvě varianty nejsou zcela vhodné. Kurz by měl být "ušit na míru" vzhledem k výkonu profese zdravotnického záchranáře.
Oslovila nás pražská soukromá Vyšší odborná škola zdravotnická, která zavedla místo tělesné výchovy právě kurzy sebeobrany. Ředitel školy si správně uvědomil: "proč by měli zdravotní záchranáři umět házet míčem na koš, když lze využít tělesnou výchovu účelně?". Od té doby chodí studenti pravidelně na kurzy sebeobrany, které jsou rozděleny do třech bloků v nichž se učí řešit konkrétní modelové situace, které mohou nastat při práci zdravotnického záchranáře.
Pevně věříme, že se do takových situací záchranáři nedostanou a pokud ano, tak budou dostatečně připraveni jednat ve stresové situaci.
